Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koně mají výborně fungující a velmi citlivé smyslové orgány, které jim pomohly přežít ve volné přírodě a stát se našimi přáteli v dobách dnešních. Řadíme je sice mezi "němé tváře", ale při delším pozorování zjistíme, že se mezi sebou "domlouvají" pomocí různých pohybů, nepatrnými gesty i mimikou tváře. Právě na základě této "koňské řeči" vyvinul svou metodu partnerství člověka a koně Monty Roberts. Pro koňaře je nutné znát alespoň její "abecedu" a poznat, co mu kůň právě sděluje?

Sluch
Sluch mají koně výborný a vnímají veškeré zvuky na velkou vzdálenost. Je-li kůň soustředěný a zaposlouchaný, směřují obě uši dopředu, když ztratí zájem o původ zvuku, obě uši otočí dozadu. Právě proto, že výborně slyší, nemají koně rádi hluk a rámus - ve stáji se proto chováme tiše a klidně. Dostihové koně je třeba zvyknout na větší hlučnost, proto ve stáji bývá např.puštěné rádio. Staří chovatelé říkají, že "kůň mluví ušima" , proto si jich všímáme a podle jejich postavení reagujeme.
Koně mají napřímené uši, když
- jsou pozorní, zvědaví
- se seznamují s člověkem nebo zvířetem
- si prohlížejí neznámý předmět
- se soustředí na místo doskoku, ve fázi letu a při vlastním doskoku
Koně mají volně uši, když odpočívají, jsou spokojení.
Koně mají uši dozadu, když jsou podráždění či se chystají zaútočit.

Hmat
Kůže a svaly jsou na dotyk velmi citlivé, proto s mladými koňmi a hříbaty zacházíme citlivě a opatrně, aby si např. s čištěním nespojovali špatné zážitky. Zvýšenou opatrnost vyžadují veterinární zákroky, kování, ale také sedlání či postrojování. Při tréninku používáme na mladé koně jemné pomůcky a často chválíme pohlazením, poplácáním. Také přední nohy mají koně velmi citlivé, díky nim mohou ve tmě "zkoumat" terén, nohama si vyhrabávají v zimě potravu (cítí travnaté drny) apod. Citlivý je též horní pysk, porostlý hmatovými chlupy, kterým koně "prohmatávají" potravu, předměty i člověka! Jemnými doteky se mazlí klisna s hříbětem, popřípadě klisna s hřebcem.

Zrak
Koně vidí do stran a z velké části dozadu (zorné pole je asi 300), nepatrným pohybem hlavy na stranu mohou obsáhnout pole celé. Pro divoce žijící koně byla tato vlastnost nutná - šelmy číhaly na každém kroku. Za hlavou je slepý úhel, na který nesmíme zapomínat , když vstupujeme do boxu nebo do stání. Koně nejprve oslovíme, aby se nelekl a nereagoval kopnutím (brání se domnělé šelmě, před kterou nemůže utéct.) Také zóna bezprostředně před koněm je "mrtvá", tuto nevýhodu koně nahrazují zdviháním nebo skláněním hlavy. Proto se koně před skokem snaží zdvihnout hlavu do výšky a podívat se na překážku, aby mohli správně odhadnout skok (obvykle to bývá 2-3 cvalové skoky před odskokem). Proto by je v této chvíli neměli jezdci omezovat pomůckami. Lekavým dostihovým koním se nasazují masky se stínidly, u kočárových koní se používají klapky. V šeru a v noci vidí koně poměrně dobře, navíc se orientují čichem.

Čich, chuť
Oba smysly jsou u koní výborně vyvinuté, jsou citliví na nepříjemné pachy. proto musíme udržovat stáje v čistotě, jezdkyně by neměly ke koním přicházet navoněné. Volně žijící koně se pohybují proti větru, aby včas zachytili pach nepřítele a mohli utéct. Čich také koni napoví, zda je voda a potrava nezávadná - když jim "nevoní", odmítají ji. Vzájemný pach pomůže hříběti najít matku a naopak, je-li ve stádě nový kůň, musí se s ostatními nejprve očichat. Koně velice dobře vycítí i strach člověka (potíme se) a podle toho se zachovají?Také každou novou věc necháme koni očichat, seznámit se s ní. Koně ještě mají čichochuťový orgán (Jacobsonův), kterým zkoumají pach, který nasáli. Zdvihnou vysoko hlavu a ohrnou horní pysk - flémují. Hřebci tak analyzují vůně klisen, ochotných k páření či jiné zajímavé pachy.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář