ZNAKY

K bezpečné identifikaci koně nám slouží získané a vrozené znaky, které se pečlivě zaznamenávají v dokumentech vedených chovatelskými institucemi.


VROZENÉ ZNAKY

Jsou to znaky, se kterými se kůň narodí nebo se projeví po narození.

Na hlavě
Prokvetlé čelo - na čele je několik chlupů jiné barvy než srst
Kvítek, hvězda - několik chlupů soustředěno na malé místo
Lysina - je různě utvářená, může být i uprostřed nosu - pak ji označujeme jako nosní pruh, který může být i přerušovaný
Lucerna - je to skvrna pokrývající čelo a nos a po stranách zasahuje až ke koutkům tlamy. Může pokrývat i chřípí, spodní část ucha a oči.
Bílý nos - bílá nebo růžová skvrna přes nozdry a horní a dolní pysk
Mléčná huba - opět bílá nebo růžová skvrna pokrývající pouze horní a dolní pysky
Šňupka (slinka) - růžová skvrna mezi nozdrami
Žabka - skvrna na spodním pysku


Na končetinách
Bílá holeň (podkolenka) - bílé zbarvení zasahuje až na přední koleno (nbl. zápěstí)
Bílá spěnka - zbarvení zasahuje spěnkový kloub
Bílá korunka - je to bílý pruh nad kopytem
Bílá patka - bílé zbarvení v zadní části nad kopytem
Zebrování - jsou to proužky tmavé srsti, které měly původně ochranný význam. Objevují se u starých plemen jako např. fjordský kůň nebo skotský pony,...


Na kopytech
Nejčastější jsou kopyta s hnědošedou rohovinou. Může však být i modročerné, bílé nebo pruhované. Světlá kopyta bývají provázena bílou spěnkou nebo podkolenkou a kopyta pruhovaná najdeme hlavně u plemen skvrnitých.


Chlupové víry
I ty se používají k identifikaci koně a to tak, že se zakreslí křížkem do nákresu tvaru těla koně.
Chlupové víry mají různé tvary a na těle je najdeme:

• na čele 1 - 2 (výjimečně více)
• na hřbetě nosu
• na krku 1 vír pod hřívou napravo i nalevo
• na prsou, průdušnici, krčních žlábcích,...
  
  Úhoří pruh
  Prochází od hřívy přes kohoutek a hřbet až k ocasu. Téměř vždy bývá spojen se světlou srstí, ať už žlutou, modrou nebo myší, a někdy i se zebrováním na končetinách.
  
  
  
  
  ZNAKY ZÍSKANÉ
  
  Tyto znaky se používají k upřesnění registrace koní. Každý hřebčín a jednotlivá plemena mají své vlastní značky, které se do kůže buď vypalují žhavým železem nebo vymrazují dusíkem. Oba způsoby jsou trvalé a provádí se před odstavem.
  
  
  Výžehy
  
  
  Máme několik druhů výžehů:
  

  Kmenový

  - vypaluje se na levou sedlovou část, skládá se z kmenového znaku otce a arabského čísla. U plnokrevníků se znak otce vypaluje na pravou stranu.

  Rodový

  - vypaluje se pod kmenovým a je to znak otce, po kterém pochází matka hříběte. Nepoužívá se u anglických polokrevníků, klusáků a chladnokrevných koní.

  Výžeh hříběte

  - je to číslo, které nám vyjadřuje, kolikáté je to hříbě po určitém plemeníkovi. Výžeh hříběte se vypaluje na pravou stranu sedlové části. U anglických plnokrevníků pod znak otce.

  Výžeh chovatelského ústavu

  - vypaluje se na levé stehno a u anglických plnokrevníků do levé sedlové části. Je to znak hřebčína.

  Základní číslo

  - vypaluje se na levou stranu krku a je to číslo, pod kterým je kůň zapsán v plemenné knize.

  
  
  Mezi atypické značení koní patří:
  
• označení na kopytě - nevýhodou je, že kopyto neustále dorůstá a označení po čase mizí.

tetování na pysky - to je také nevýhodné, neboť je to velmi bolestivé a po čase špatně čitelné

UTVÁŘENÍ TĚLA




Hlava

Tvar hlavy závisí na tvaru lebky. Je ukazatelem plemenného typu a má vliv na rovnováhu těla. Východní koně mají mozkovou část větší než koně západní. Orientální (východní) koně mají také hlavu ušlechtilejší, suchou (vidíme výčnělky, cévy a jednotlivé svaly) a mají krátkou srst na hlavě. Naopak koně západní mají hlavu lymfatickou (masivnější).
Hlava hřebce je mohutnější a má temperamentnější oko.

Typy hlavy:

• štičí - arabský kůň
• klabonosá - kladrubský kůň
• rovná - anglický plnokrevník
• ovčí
• prasečí
• volská - je krátká a masivní
  
  

  Štičí hlava	Klabonosá hlava	Rovná hlava

  
  

  Oko	musí být jasné, lesklé a bez výtoků. Koňské oko vidí v noci lépe než lidské.
  	většina koní má oči hnědé, ale může se vyskytnout i oko šedozelené (skleněné neboli rybí) a nebo světle hnědé (sokolí). Má-li kůň malé zapadlé oči, říkáme že jsou "prasečí".

  
  

  Uši	mají být vzpřímené, spíš menší než větší
  	jsou-li příliš dlouhé hovoříme o uších oslích, pokud jsou dlouhé a široké - o kravských, hrubé, velké - zaječí a naopak malé - myší.
  	uši, které se nepohybují mají koně hluší a pro změnu abnormálně pohyblivé uši mají koně slepí.

  
  
  Utváření krku
  Rozlišujeme tyto typy krku:
  

  pravidelný

  - má hřeben krku mírně klenutý, hrdelní okraj je rovný, krk se směrem od hlavy k trupu mírně rozšiřuje.

  labutí

  - je vysoko nasazený, dlouhý, hřeben krku je vyklenutý. Jeho nejvyšší bod je výše než nasazení hlavy.

  jelení (obrácený)

  - má hřeben krku rovný, kdežto hrdelní část vypouklá.

  tlustý

  - je mohutně osvalený, vyskytuje se u chladnokrevných koní.

  
  

  Pravidelný krk	Labutí krk	Krk jelení	Krk tlustý

  
  Také může být ještě krk vysokonasazený (to je takový, u něhož hřeben krku vychází přímo z kohoutku) a nízkonasazený (u něj je patrný zářez mezi hřebenem krku a kohoutkem).
  
  
  Trup
  Trup koně tvoří hruď, břicho a slabiny.
  
  Při posuzování hrudníku hodnotíme délku, šířku a hloubku.
  Břicho u dostihových koní bývá břicho vykasané (jelení).
  Slabiny spojují břicho se zádí. Mají být pevné, napjaté a krátké tj. dobře utvářený kůň.
  
  
  Záď
  Posuzování zádě ze strany:
  
• rovná - horní linie je mírně kloněná v zad. Umožňuje rychlý pohyb.
• svislá - je sražená
• vodorovná - kyčelní a sedací hrboly jsou v jedné rovině.
  
  Posuzování zádě ze zadu:
  
• oválná - je dobře zaoblená
• štěpená - je tvořena mohutně vyvinutým svalstvem, uprostřed má žlábek (mají ji těžcí koně).
• střechovitá - jsou vystouplé trny bederních obratlů. Objevuje se, je-li nízko posazená pánevní kost nebo špatná strava.
  
  

  Oválná záď	Štěpená záď	Střechovitá záď

  
  

  Ohon	může být vysokonasazený, nízkonasazený a nebo zastrčený (zapíchnutý).

  Ohon vysokonasazený	Ohon nízkonasazený	Ohon zastrčený

  
  
  Končetiny
  Teď si pozorně prohlédněte následující obrázek, neboť takhle nějak by měl vypadat pravidelný postoj všech čtyř končetin. Dále si už ukážeme jen některé nepravidelné postoje.
  
  
  Hrudní končetiny
  Posouzení hrudních končetin ze strany:
  
• pravidelný postoj - při posuzování postoje má myšlená kolmice spuštěná z loketního kloubu procházet středem celé končetiny a za patkami směřovat k zemi
• předkročený
• zakročený
• přikleklý (kozlí) - zápěstí je vystrčené dopředu
• medvědí - kopyto je kolmo k zemi, ale korunka a spěnka jsou v rovině.
  
  

  Postoj předkročený	Postoj zakročený	Postoj kozlí

  
  Posouzení ze zadu:
  
• postoj pravidelný - končetiny jsou rovnoběžné, vzdálenost mezi nimi odpovídají šířce kopyta.
• sbíhavý
• rozbíhavý
• sevřený
• rozevřený - končetiny jsou od spěnkového kloubu rozevřeny ven
• ixovitý
• sudovitý
  
  
  Pánevní končetiny
  Pohled ze strany:
  
• pravidelný postoj - kolmice spuštěná ze sedacího hrbolu prochází přes hlezno a patku k zemi
• zakročený - celá holeň je za kolmicí
• předkročený - celá holeň je před kolmicí
• šavlovitý
  
  

  Zakročený postoj	Šavlovitý postoj

  
  Pohled ze zadu:
  
• postoj pravidelný - kolmice spuštěná z vrcholu prochází středem hleznového kloubu a patky k zemi
• sudovitý - končetiny jsou od sebe v hleznech oddáleny, směrem k zemi se sbíhají
• kravský - končetiny jsou sbíhavé ve hlezně a z něho k zemi rozbíhavé
  
  

  Postoj pravidelný

  Postoj sudovitý

  Postoj kravský

ZBARVENÍ KONÍ

Příčina rozličného zbarvení srsti koní spočívá v individuální genetické výbavě. Kůň má 32 párů chromozomů s mnoha geny, což umožňuje tisíce barevných kombinací. Pro některá plemena má zbarvení prvořadý význam, i když se všechny chovatelské společnosti opírají o taková hlediska, jako je správná stavba těla a pohyby.
A teď už k samotným barevným odstínům:

Hnědák

• základní barva srsti je hnědá, světle hnědá, tmavě hnědá až černá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou vždy černé. Kolem huby a ve slabinách musí mít černý hnědák hnědou srst, jinak by to byl vraník.
  
  

  Hnědák

  Světlý hnědák

  Rezavý hnědák

  
  

  Tmavý hnědák

  Černý hnědák

  
  Vraník
  
• má po celém těle černou srst různých odstínů. Kůže vraníka je tmavošedá.
  
  

  Vraník

  
  Ryzák
  
• má po celém těle ryzou srst různých odstínů. Může být ryzák světlý, tmavý, černý či červenavý.
• hříva, ocas a spodky končetin mají stejnou barvu jako ostatní srst, nikdy ne černé.
  
  

  Ryzák

  Červenavý ryzák

  Tmavý ryzák

  
  Izabela (Palomino)
  
• barva srsti je žlutá, nažloutlá až bílá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou stejné barvy jako srst, nikdy ne černé.
  
  

  Palomino

  
  Plavák
  
• má žluté chlupy na černé kůži. Podmínkou je černá hříva, černý ocas a černé spodky končetin, někdy i úhoří pruh.
• může být světlý, tmavý, šedý (myšák)
  
  

  Plavák

  
  Strakoš
  
• má nepravidelně rozložené plochy srsti bílé s jinými barvami.
• rozeznáváme strakoše červeného, hnědého a černého
  
  

  Strakáč

  
  Grošák
  
• po těle má kroužky tmavých chlupů na šedém podkladu, které ale s věkem obvykle mizí.
  
  

  Grošák

  
  Albín
  
• má nepigmentovanou kůži, bílou srst, oko červené nebo modré, kopyto světlé (nepigmentované). Albín se rodí bílý.
  
  
  Bělouš
  
• srst je bílá nebo částečně bílá na tmavošedé kůži.
• rozlišujeme bělouše vybělujícího a nevybělujícího
  
  Vybělující
  
• rodí se jako černí nebo tmavě hnědí. Nejdříve vyběluje hlava okolo huby, očních důlků, dále slabiny, poté krk a ostatní tělo až je srst úplně bílá na celém těle. Někteří nevybělují úplně. Vznikne bělouš medový, žlutý, šedý (pstružák), tmavošedý, smíšený a černý.
  
  

  Bělouš

  Pstružák

  
  Nevybělující
  
• s jakou barvou se narodí, taková jim zůstane do konce života. Bílá barva převládá, ale hlava je vždy tmavá.
  

  Rozeznáváme 3 druhy nevybělujících běloušů:	červený bělouš
  	hnědý bělouš
  	mourek

• červený bělouš - hřívu, ocas a spodky končetin má jako ryzák, ale bílá barva převládá
• hnědý bělouš - vypadá jako hnědák, ale prokvétá bílá barva, která převládá
• mourek - vypadá jako vraník, bílá převládá
• skvrnitý bělouš (hermelín) - má na bílé srsti po celém těle pravidelně roztroušeny skvrny různých barev až do velikosti dlaně
  
  

  Hnědý bělouš

  Mourek

  Skvrnitý bělouš

  
  
  
  VROZENÉ ODCHYLKY OD TYPICKÉHO ZBARVENÍ
  
  Prokvetlost srsti
  
• je to přítomnost bílých chlupů mezi barevnou srstí. Popisujeme podle množství bílých chlupů a jejich rozmístění, např. řídce prokvetlý nebo hustě prokvetlý, prokvetlý na zádi, ve slabině apod. V žádném případě nesmí množství bílých chlupů v srsti převládat, protože v takovém případě hovoříme o bělouši vybělujícím.
  
  Grošování
  
• je zvláštní vlastnost barvy, která je podmíněna rozvětvením krevních kapilár pod kůží nebo větším či menším ukládáním pigmentu v kůži nebo srsti. Vyskytuje se nejčastěji u běloušů, ale může být i u jiných barev. Bývá příznakem dobré výživy, zdravotního stavu a ošetřování.
  
  Tečkovitost
  
• je dána výskytem jinobarevných teček na těle běloušů.
• rozeznáváme červeně tečkované (pstružáci) a hnědě tečkované (mušáci)
  
  Skvrnitost
  
• je zvláštní vlastnost barvy běloušů, kteří mají po celém těle nepravidelně roztroušeny pravidelné skvrny. Podle barvy skvrn rozeznáváme červeně skvrnitého bělouše, hnědě skvrnitého bělouše a černě skvrnitého bělouše.
  
  Mohamedovy nebo eclipsovy skvrny
  
• jsou to tmavé skvrny na zádi, plecích, krku nebo prsou hlavně ryzáků.
  

STÁŘÍ

Stáří koně můžeme posuzovat kromě jiného také podle chrupu. Není to sice nic jednoduchého, přesto určit stáří podle zubů lze celkem spolehlivě až do věku dvanácti let. Později je to již obtížné a vyžaduje to značné zkušenosti a znalosti.
Takže věk určujeme podle charakteristických změn na řezácích. Uprostřed třecí plochy řezáků se nachází prohlubenina, která se směrem ke kořenu zužuje - tzv. jamka.

Rozeznáváme 3 hlavní období:

• Mléčný chrup - do stáří 2,5 let
• Výměna mléčných zubů za trvalé - od 2,5 - 5 let
• Zánik jamek a jejich přeměna ve stopy jamkové - od 6 - 12 let
  
  Rozdělení zubů
  

  řezáky	- mléčných 12
  	- trvalých 12
  Špičáky	- mléčných 4 (klisny nemají)
  	- trvalých 4 (klisny nemají)
  Třeňáky	- mléčných 12
  	- trvalých 12
  Stoličky	- mléčných 0
  	- trvalých 12

  
  U hřebců se špičáky vyměňují ve 3,5 - 5 letech.