Mechanické úrazy
Rány – dělíme je na povrchní a hluboké, mezi ty patří rány bodné, tržné a otlaky. Jsou provázeny bolestí a krvácením. Byly-li proraženy všechny vrstvy kůže, jde o ránu hlubokou, kterou je nutno šít.
Krvácení – může jít o krvácení tepenné nebo žilní. Tepenné krvácení (z rány proudí jasně červená krev) zastavujeme škrtidlem umístěným kousek nad poraněným místem (mezi ránou a srdcem). Krvácení žilní zastavujeme tamponem ze sterilní gázy. Musíme vědět, že velká ztráta krve může koni přivodit smrt.
Pohmožděniny – následkem mechanického úrazu dochází k poškození měkké tkáně, aniž by byla poškozena pokožka. Takové poraněné místo oteče, je bolestivé a dochází k místnímu zvýšení teploty. Léčení spočívá v přikládání studených obkladů, od druhého dne v provádění masáží spolu s teplými obklady.
Otlaky kohoutku – nejčastěji k nim dochází z naší nedbalosti, protože je to obvykle důsledkem špatně uloženého sedla na koňském hřbetě, jehož nevyšším místem je kohoutek. Někdy bývá příčinou úrazu špatně udělané sedlo. Způsobuje otlaky tkáně, bolestivost, někdy může dojít k odřeninám a v jejich důsledku až k infekci. Takto zraněného koně musíme na určitou dobu uvolnit z veškerého zaměstnání, musíme přikládat studené obklady nebo použít chladivou mast současně s dezinfekcí.
Zášlap – je to poškození korunky kopyta. Dochází k tomu z různých důvodů, jako např. poranění ostrým předmětem nebo přišlápnutí korunky druhou nohou koně při rychlém pohybu nebo obratu. Hluboký zášlap může způsobit dlouhodobé kulhání. Zjistíme-li přesně zraněné místo, je třeba odstranit chlupy kolem rány a ránu desinfikovat. Potom péči svěříme veterináři.
Zakování – je to poškození rohoviny kopyta špatně zatlučeným podkovákem. Před léčením koně sundáme podkovy, díru po podkováku vydezinfikujeme, ke vstříknutí můžeme použít, např. stříkačku, na kopyto umístíme obklad, který často (každých 24 hodin) měníme. Když toto onemocnění ustoupí (obvykle tak po několika dnech), můžeme koně znovu okovat.
Otlak – je to místní pohmoždění povrchu pokožky na chodidle, ke kterému může dojít, šlápne-li kůň např. na kámen. Zranění léčíme přikládáním obkladů a mokré hlíny (obvykle jde o hlínu s vodou nebo speciální veterinární hlínu) na kopyto. Při takovém zranění může však kopyto zhnisat. Je to velice bolestivé a lékař musí také kopyto otevřít.
Nášlap – je to úraz chodidla kopyta, ke kterému dojde při proražení ostrým předmětem. Takový předmět musíme odstranit (např. kousek skla), ránu vydezinfikovat a na kopyto přiložit obklad.
Zánět šlach – většinou jde o zánět šlach ohybače končetiny. Dochází k tomu obvykle při přetížení. Šlachy nejsou suché, „čisté“ – otékají, jsou bolestivé, teplé. K léčení používáme studené obklady a poté teplé obklady. Jestliže průvodní jevy neustoupí po několika dnech, jde pravděpodobně o poškození vláken šlach a je nutné vyhledat zvěrolékaře.
Lopatková kulhavost – je to poškození svalstva spojujícího lopatku s trupem. Nejčastější příčinou této choroby je prudký obrat (může k němu dojít při řízení koně). Takto nemocný kůň se nepohybuje plynule, strnule se obrací. Nutně musíme vyhledat odbornou pomoc.
Otlaky – jde o poranění prsního svalstva koně. Dochází k němu nejčastěji tehdy, má-li kůň příliš silně přitažený podbřišník. Projevuje se bolestivým otokem dolní části břicha blíže k předním nohám. Při léčení přikládáme studené obklady, později chladivé a protizánětlivé masti. Koně určitou dobu nesmíme sedlat, smí však chodit na lonži nebo ho můžeme využít k jízdě bez sedla.
Podlom – je to zánětlivé onemocnění kůže v oblasti kloubu spěnkového. Nejčastěji se s ním setkáváme, nedodržujeme-li dostatečnou čistotu při práci v rozmoklém terénu, při omrznutí nebo při celkově nedostatečné péči. Kůže je oteklá, zavlhlá, vyrážejí na ní puchýřky s tekutinou. Léčit takové onemocnění se dá pomocí správně předepsané masti.
Hniloba střelky – důvody takového onemocnění jsou nedostatek pohybu, nečistá podestýlka, nedostatečné čištění kopyt. Hniloba nejčastěji zasahuje drážku střelky. Kopyto je nutno umýt a osušit. Na nemocná místa přiložit dehet na tamponech připravených z vaty, koncentrovaný roztok modré skalice a živočišného uhlí. Ošetřovatel musí kopyta pravidelně čistit, aby předešel tomuto onemocnění.
Vnitřní choroby
Pondělní (posváteční) choroba – jak název napovídá, nejčastěji se vyskytuje po velkých svátcích. Kůň je v té době nadměrně živen a majitel mu neumožní prakticky žádný pohyb. Jakmile po takové přestávce zařadí koně do pracovního procesu, zvíře může nečekaně onemocnět. Když se kůň nečekaně zastavuje, chodí „prkenně“, svalstvo na kříži a zádi má zahnědlé zbarvení, pak máme co dělat s příznaky pondělní choroby. Nemocného koně přikryjeme teplou pokrývkou (do ztuhlého svalstva mu můžeme vetřít kofrový líh) a co nejrychleji přivoláme veterináře. Tato nemoc koně nesmírně vysiluje a může způsobit i smrt. Chceme-li se jí vyhnout, musíme koni zajistit každodenní pohyb. Odstavíme-li ho, snížíme mu dávku jadrného krmiva.
Schvácení kopyt – je to rozsáhlé onemocnění rohoviny na kopytu (aseptické, nebakteriální). Důvody mohou být různé, např. čerstvým senem, náhlá změna píce, napájení přehřátého koně, atd. Charakteristickými symptomy jsou horká pouzdra kopyt nebo problémy s couváním a ovšem i s chůzí dopředu (kůň za sebou nohy tahá). Zvíře se snaží odlehčit končetinám, opírá se o zeď, jeho postoj není přirozený, protože přední nohy vysunuje daleko před sebe, má rychlejší puls (kolem 60 za minutu). Chceme-li koni ulevit, odstraníme mu podkovy a přikládáme studené obklady na kopyta. Samozřejmě přivoláme veterináře.
Kolika – je to souhrn příznaků nemocí v dutině břišní. Příčinou mohou být nadměrné dávky koncentrovaného krmiva při neodpovídajícím množství vykonávané práce, podávání špatného krmiva nebo krmiva zkvašeného, změna způsobu výživy bez postupného přivykání koně apod. Tuto nemoc mohou rovněž vyvolat cizopasníci v trávicím traktu: proto je nesmírně důležité systematické odstraňování vnitřních cizopasníků nejméně dvakrát do roka (na jaře a na podzim), uznáme-li za vhodné a potřebné, můžeme tento proces aplikovat i častěji. V začátcích této nemoci se kůň ohlíží do stran, je neklidný, povaluje se, tluče kopyty, pokládá se, vstává a znovu lehá, hlasitě dýchá a potí se. V důsledku stupňující se bolesti si kůň sedá a povaluje se natolik, že se může zranit. Zjistíme-li tyto příznaky, musíme co nejrychleji přivolat veterináře – než se lékař dostaví, měříme koni teplotu, puls, přikryjeme ho teplou pokrývkou a vodíme ho. Rovněž musíme věnovat pozornost tomu, zda se bolest stupňuje a jak často k ní dochází (jde-li o bolest nepřetržitou nebo přerušovanou), svá pozorování sdělit lékaři. V některých případech (zauzlení střev, uspání tračníku) je samozřejmě zapotřebí chirurgický zákrok, při kolice je velmi důležitý rychlý zásah, který může rozhodovat i o životě koně.
Chřipka (influenza) – podobně jako u lidí, jde o přenášení nemoci kapénkovou nákazou. Kůň kašle, často mu teče z nosu, má zvýšenou teplotu. K léčení musíme použít antibiotik. Koně se běžně každoročně očkují proti chřipce, mohou být však očkováni i dvakrát do roka, což je jistější.
Tetanus – je to onemocnění stejně nebezpečné jak pro koně, tak i pro lidi. Nejnebezpečnější jsou bodné rány, kdy se nákaza tetanu šíří v podmínkách bezkyslíkatých. V počáteční fázi nemoci se kůň stává bázlivý, má rozšíření zřítelnice, dostavují se potíže při žvýkání a polykání. S přibývajícím časem dochází i ke svalové křeči, při níž kůň nemůže vůbec polykat. Koně můžeme zachránit v případě, že si nemoci včas všimneme. Běžně se koně očkují proti tetanu, jsou-li poraněni, neočkovaní koně dostávají sérum.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj..Mohla by si mi hlasovat pro mojí kobylku..ted pořádáme mezi koníkama soutěž a já chci aby mi kobylka vyhrála.Kdyby si mi chtěla poslat hlasík tam mi napiš na email: muj email haninka.12@seznam.cz Nemusíš hlasovat jen ty.Budu moc ráda, když mi napíše víc lidiček, kteří navštěvují tento blog. Budu moc ráda..Anketa končí v sobotu tak se mi prosím ozvěte do pátku Ahojvšichni :-*
Anketa
(Hanísek , 26. 11. 2008 21:20)