Jak vznikly Hubertovy jízdy?

Svatý Hubert je nejen patronem myslivců, ale i všech jezdců. Tradice Hubertových jízd, které se konají vždy třetího listopadu, vznikla zhruba před dvěma sty lety v Anglii. Původně šlo o hon na jelení či dančí zvěř za pomoci loveckých psů. S honitbou souvisela řada rituálů jako slavnostní zahájení, fanfáry na lesní rohy, předčítání pravidel, společný oběd, vyhlášení krále honu a večerní soud. Jízdy v nezměněné podobě se zachovaly pouze v zemi svého původu, ale i tam je kritizují obchránci přírody. U nás Hubertovy jízdy, jež uzavírají jezdeckou sezonu, pořádá téměř každý jezdecký klub či oddíl. V Jemčině, kam Alois Jirásek umístil děj románu Záhořanský hon, se Hubertova jízda konala poprvé v roce 1792 pod patronátem šlechtického rodu Černínů.

Z preambule o lovu na lišku

Toto jest dáno na panství Jemčinském, léta Páně roku dvoutisícího prvního, měsíce jedenáctého, dne 3. na počest svatého Huberta, patrona lovců.

Ustanovení první: O lišce

Za lišku považován jezdec, mající k tomu účelu znamení zvláštní – a to ohon.

Ustanovení druhé: O mástrovi

Mástr, vedoucí roj k úspěšnému odlovení lišky, jest jezdcem obzvláště váženým a ctihodným.

Ustanovení třetí: O jezdcích

Jezdci, tvoříce roj honební, povinni jsou uposlechnouti všem preambulím a příkazům mástra, zejména pak musí překážky překonati a trasu dodržeti.

Ustanovení čtvrté: O stolici

Lov na lišku celý bude komisí pánů rozhodčích, stolice soudní slavné, sledován, která přísně bude souditi porušení dání těchto. Jest zakázáno jezdcům všem podpláceti tuto dary toliko nepatrným a patoky nedobrými.

Porušení preambulí těchto bude souzeno a odsouzeno večer dne dnešního.

Mástr – vedoucí jezdec        
Picker – hlavní psovod
Lunch – společný oběd
Leč – zátah na lovnou zvěř
Žaket – jezdecké sako
Plastron – jezdecká vázanka